be_ixf;ym_202111 d_30; ct_100
ZAVŘÍT
Winning shots of Casey Currie at Dakar, Saudi Arabia
NOVINKY

Casey Currie je prvním Američanem, který vyhrál Dakar na čtyřech kolech

Jan 172020

Práce na vozech skončila a celý tým Monster Energy Can-Am se usadil kolem ohně. Z reproduktorů hraje Californication od Red Hot Chilli Peppers. Ve vzduchu je cítit napětí z velkého finále. Je předvečer poslední etapy a na místě jsou i Casey Currie, Sean Berriman, a závodník Honda factory Ricky Brabec.

Dva Američané v celkovém vedení, jednu etapu před prvním vítězstvím v historii. „Pánové tohle je surrealistické, tihle kluci píšou historii,“ říká jeden z mechaniků. „Už byl informováni Bílý Dům.“ Casey tu noc spal překvapivě klidně, zatímco jeho navigátor Sean nemohl vůbec usnout. 17. ledna slaví 28. narozeniny, ale tentokrát pro něj nebyly prioritou. Měli misi, kterou bylo potřeba splnit. I když měli náskok přes 45 minut, cítili tlak, aby poslední den bezchybně zajeli.

Před nimi byla poslední zkrácená 167 kilometrů dlouhá etapa a Qiddiya Gran Prix. Currie se nikam zbytečně nehrnul a jel chytře. Nemělo smysl zbytečně riskovat. Etapu sice vyhrál jeho týmový kolega Reinaldo Varela, ale Casey se Seanem si vyjeli celkové první místo s náskokem 39 min 12 sekund na Sergeie a 52 min 36 sekund na Lopeze. Americký sen, se stal skutečností.

 

I když to byl jeho druhý start na Dakaru, Casey Currie to dokázal. Jeho první Dakar v loňském roce byl velkou školou a odnesl si spoustu zkušeností, dozvěděl se informace o pravidlech, formátu závodu a hlavní pravidlo úspěchu, není důležité vyhrávat jednotlivé etapy, ale držet se konstantě ve vedoucí skupině a nechybovat.

„UŽ BYL INFORMOVÁN I BÍLÝ DŮM“

Jak to všechno začalo?

Vyrostl jsem v motoristické rodině v Anaheim Hills v Californii, dvě hodiny od pouště. U nás doma bylo vše o off road závodění. Už jako dítě jsem začal závodit na motorce a v šestnácti jsem jel první závod v trucku. A moje největší úspěchy? 3 výhry na Baja 1000, dva světové tituly Torc Short Course a Score Baja championships. V loňském lednu jsem jel poprvé Dakar s Monster Energy Can-Am týmem a skončil jsem čtvrtý v kategorii Side by Side.

Co bylo na letošním Dakaru jiné?

Spoustu věcí. Začal bych s terénem. Peru bylo převážně písčité, ale tady byl neuvěřitelně rozmanitý: skály, písek, vysokorychlostní sjezdy, suchá koryta řek, kaňony. V loni jsem byl nováček a udělal jsem tu chybu, že jsem závodil se spolujezdcem, kterého jsem neznal a kvůli tomu došlo v kabině ke spoustě nedorozumění. Bylo to frustrující, měl jsem to vzít zodpovědněji. Měli jsme také spoustu technických problémů, ale byla to dobrá lekce. Naučil jsem se také více o formátu závodu, strategii a faktu, že vítězné etapy vás vůbec nedostanou na dobrou celkovou pozici, protože další den ztrácíte čas, tím, že zajíždíte jako první trať. Lepší je jezdit každý den v konzistentním tempu v top 3 nebo top 5.

Jaká byla atmosféra ve voze s navigátorem Seanem Berimannem?

To je lekce, kterou jsem se naučil vloni. Rytmus a tlak jsou tak silné, že si musíte v kabině perfektně rozumět. Po minulém Dakaru jsem začal hledat navigátora v nejbližším okruhu profesionálů, které mám kolem sebe a jsem rád, že je to právě Sean. Mluvit stejným jazykem je to nejdůležitější. Rozumíme si s každým dnem víc a víc. Často také vtipkujeme a bavíme se o životě a našich společných kamarádech.

Kdo z vás má více adrenalinu v krvi?

Jsme skvělé kombo! Sean je tady od toho, aby mi řekl kam mám jet, ale i proto, aby mě uklidnil. Poslední dva dny byly stresující , protože jsme byli ve vedení a blízko cíle. Museli jsme si být jisti, že neuděláme žádnou chybu.

A co váš truck?

Je to poměrně nový projekt, nechali jsme náš Can-Am po testování kompletně přestavět. Tento Dakar byl rozhodně ultimátní test pro nás i pro náš vůz. Nejslabším bodem byla náprava, ale tým problém identifikoval a budou na něm pracovat. Celkově vzato jsem velmi spokojený.

Byli jste ve vedení od 3. etapy, byl tam nějaký den, kdy se to mohlo změnit?

Konkrétní moment asi nebyl. V boji o výhru jsme spoustu silných i slabších chvilek, hodně závodníků za námi na nás dost tlačilo, což ale znamenalo, že dělali více chyb a stávalo se jim víc poruch. V tom byla naše výhoda, ale museli jsme zůstat v konzistentním tempu bez navigačních chyb. Také jsme museli udržet auto v jednom kuse až do cíle. S každým dnem jsme nabírali jistý náskok, ale ani to neznamenalo, že jsme mohli klidně spát.

Kdo byli hlavní rivalové? Studoval jste je během etap?

Naše největší konkurence byli loňský vítěz Chaleco Lopez a Rus Kariakin Sergei. Každý den jsme studovali jejich strategii a snažili se zůstat ve skupině, aby to první auto upozornilo na díry.

Jak se připravujete na etapu?

Noc předtím si ji projdeme na večerním briefingu, což je velmi důležité, protože získáte informace o tom, co vás následující den čeká, informace o tlaku v pneumatikách a jestli je potřeba vyladit podvozek. Sean připraví roadbook aby měl co nejlepší možnost navigování.

Úspěch byl také výsledkem perfektní týmové práce.

Až do volného dne jsme neměli z týmů žádné příkazy, všichni bojovali o vítězství. Je škoda, že naši týmový kolegové z Monster Energy Can-Am Gerard Farres a Reinaldo Varela měli ve 4. kole poruchu a ztratili spoustu času a možnost bojovat o výhru. Během volného dne jsme měli týmový meeting, kde jsme si vyjasnili strategii abychom byli všichni na stejné vlně.

Jaké to bylo jezdit etapy s Gerardem a Reinaldem?

Byl to jistý pocit bezpečí, člověk ví, že když se něco stane, tak nám pomůžou to opravit. Vozí pro nás náhradní díly. Ve výsledku se počítá to, kdo doveze tým na podium.

Co bylo největší výzvou?

Během prvních dní nám nejvíce zkomplikovaly život ostré kameny. To je věc, kterou je potřeba zvážit a zkusit najít řešení na příští rok. Například ve 2. etapě jsme dvakrát píchli a použily všechna náhradní kola. Byli jsme nervózní, protože jsme věděli, že už žádná nemáme a byli jsme nuceni zpomalit.

Na kterou etapu vzpomínáte nejradši?

První, která nás dostala z Jeddahu na sever země. Na jedné straně jsme měli Rudé moře a na druhé hory. Rozmanitost terénu byla působivá.

Měli jste se Seanem čas na vtipy?

Občas ano, zvlášť, když jsme viděli některé závodníky, kteří jeli jako blázni. Ale obecně jsme se spíš plně soustředili na jízdu a trať. Na dlouhých rovinkách to byl jiný příběh. Bavili jsme se o společných kamarádech, vtipkovali jsme. Sean žije v Las Vegas, tři hodiny ode mě, ale máme stejný okruh známých. Je dobré si pokecat, ale ten neustálý hluk je náročný.

Sean dnes oslavil 28. narozeniny, lepší dárek nemohl dostat...

Jo, to bylo úžasné. Bylo skvělé sdílet s ním tuto zkušenost. Pro něj je to šestý Dakar a obrovský úspěch.

Co se ti honilo hlavou, když jsi věděl, že jsi vyhrál Dakarskou rally?

Cítil jsem se požehnaně, že jsem dostal příležitost tady být. Je to celoživotní sen. Nemůžu uvěřit, že je to skutečné.

Jaký je to pocit, být prvním Američanem, který vyhrál v této kategorii Dakar?

Mám z toho velkou radost. Je to největší úspěch mé kariéry. Potřebuju pár dnů abych se uklidnil a uvědomil si to. Je to skvělý den. S Rickym v kategorii motorek jsme dva Američané, na prvních místech. Neuvěřitelné. Tento den si rozhodně budeme pamatovat!

SDÍLET TENTO ČLÁNEK:

DOPORUČENÉ

PRO VÁS