be_ixf;ym_202110 d_21; ct_100
ZAVŘÍT
Monster athletes compete at the 2017 Supercross in Glendale, California
NOVINKY

Eli Tomac: půlhodina o naději

Dec 062017

Eli Tomac v profesionálním motokrosu zázračně debutoval coby sedmnáctiletý vítěz na Hangtown 2010. Od té doby se drží na vrcholu. Soustředění, schopnosti a rychlost řadí ridera Monster Energy Kawasaki po bok Carmichaela, Stewarta, Villopota a Dungeyho.

Jeho jméno je známé v rámci celosvětové MX a SX scény. Reprezentoval USA na Motocross of Nations a účastnil se i některých evropských superkrosových eventů. V první polovině roku 2017 se s Ryanem Dungeyem utkal v napínavé bitvě, která po 17 kolech vyvrcholila v Las Vegas. Navzdory devíti výhrám mu titul o několik bodů unikl. Nemusí ale věšet hlavu - Dungey odešel do závodnického důchodu a Tomac se automaticky stal nejžhavějším kandidátem na dědice trůnu.

Rozmlouváme v kamionu týmu Kawasaki, zaparkovaného před Sam Boyd Stadium během Monster Energy Cupu ve Vegas. Pět měsíců po prohře s Dungeyem a Eli je samý úsměv. V Tomacovi se mísí smysl pro humor, nesmělost a občasná vážnost: typický mix pro úspěšné atlety, kteří se ocitnou ve světle reflektorů.

"Je trochu zvláštní o tom přemýšlet, protože jsem jako dítě nevěřil, že budu jedničKa."

Přenesme se na první AMA Pro National 2010 a tvůj pozoruhodný profesionální debut: představil by sis tenkrát, že tvůj život a kariéra budou vypadat jako dnes?

Snažím se vrátit zpět: Je trochu zvláštní o tom přemýšlet, protože jsem jako dítě nevěřil, že budu jednička ve 450ccm. Tajně doufáte, ale je to tak daleko, že to zní příliš šíleně. Měl jsem štěstí, ale také jsem tomu věnoval hodně práce a času. Nevím co jiného říct, než že jsem vděčný. Je mi skoro 25 let a cítím, že jsem zatím prožil skvělou kariéru a podíval se na spoustu úžasných míst. Snad to ještě nějakou dobu vydrží.

Určitě přišly momenty, kdy jsi nebyl úplně nadšený. Rychlost, s jakou se věci odehrávají, činí tento sport specifickým.

Jako dítě musíte položit určité oběti; nejdete na vysokou a nechodíte na večírky. Neděláte normální věci, respektive věci, které společnost nazývá normálními. Ta oběť se vyplatí později, když jste jedním z těch nejlepších borců. Cestujete po světě a zažíváte skvělé věci; za nic bych to nevyměnil. Závodní kalendář je super náročný a jezdci i týmy jsou pomalu tlačeni na hranici svých možností. My už jsme té hranice dosáhli, jezdíme na 30 akcí ročně. Nejtěžší je psychika - jak se vyrovnáte s různými nadějemi a příležitostmi. Ale prostě je to součást života těch nejlepších závodníků.

Jsi na sebe tvrdý? Supekros je v roce 2017 stresující záležitostí. Můžu jen hádat jaké to je, když víš, že musíš vyhrát, protože nutně potřebuješ body...

Ano, jsem. Vzpomenu si na špatný závod a táhne se to se mnou celý týden. Musím být chytrý a nenechat se tím hněvem dlouho spalovat, protože mě vyčerpává. Pořád mi to ale běží někde na pozadí a dává mi to motivaci k tréninku. Pokud musím, přitlačím sám na sebe.

Co dělá Eli Tomac ve volném čase? Jsi v kině, nebo děláš BBQ?

Najdete mě někde v divočině, jak rybařím, chodím na výlety, nebo cvičím lukostřelbu.

Možná je to klišé, ale většina riderů hledá sport, který bude protikladem všeho toho hluku a adrenalinu. Lukostřelba musí být velmi tichá, pro trpělivé lovce - přesný opak superkrosu!

Přesně! Přesný opak, většinu času jsem úplně sám.

"Pódium a všichni okolo mi budou chybět. Na druhou stranu nejsem člověk, který tím potřebuje krmit své ego."

Žádný společník?

Jak kdy...ale jako jedinec jste tišší a nevydáváte tolik pachů. Snažíte se být čistý a nesmrdět, haha! O lovu bych mohl mluvit pořád. Vrací vás to k počátku, je to úplně něco jiného.

Existují stovky a tisíce lidí, kteří by s tebou chtěli trávit čas, nebo získat tvůj podpis a ty sedíš v lese a společnost ti dělá medvěd...

Hahaha! To je na tom skvělé. Je to hodně odlišné a myslím, že je to zdravé a motivuje mě to vrátit se zpět do závodního prostředí.

Část tvé osoby určitě miluje světla reflektorů, fanoušky a podobně. Dovedeš si představit, že to jednou všechno ztratíš?

Pódium a všichni okolo mi budou chybět. Na druhou stranu nejsem člověk, který tím potřebuje krmit své ego.

Máš rád sporty?

Jasně....

Takže musíš mít dobrý pocit, když uděláš dobrou show pro lidi na stadionu a před TV.

(usmívá se) Je to fajn...  víc mě ale naplňuje ta závodní stránka. Baví mě to soupeření s ostatními. Pravda je, že tu budeme jen do té chvíle, kdy budeme mít publikum. Jsme tu, protože je tu šoubyznys. Je dobré si to občas připomenout. Chtěl být vzorem a dobrým příkladem pro mladé jezdce, kteří ke mně vzhlížejí.

TENTO ČLÁNEK OBSAHUJE:

SDÍLET TENTO ČLÁNEK:

DOPORUČENÉ

PRO VÁS