Rick Elzinga a Romain Febvre skončili v Lommelu na stupních vítězů, Lotte van Drunen získala bod ve třídě MX2
Závod MXGP ve Flandrech byl pro hvězdy MXGP podle očekávání vyčerpávající zkouškou dovedností a vytrvalosti. Rick Elzinga se ve 14. kole mistrovství světa FIM v motokrosu v belgickém Lommelu přiblížil na dosah senzačnímu vítězství ve třídě MX2, zatímco Romain Febvre navzdory všem předpokladům vystoupal na třetí stupínek královské MXGP v rámci své teprve druhé Velké ceně po zranění.
Trať, na kterou byl v roce 2023 navezen nový písek a která byla kompletně přestavěna, opět produkovala ostré a velmi nepříjemné nerovnosti. V kombinaci se spalujícím horkem to způsobilo problémy mnoha závodníkům, kteří se obvykle umisťují na předních příčkách. Mnoho jezdců zmínilo, že trať byla rychlejší, což jim zásadně snížilo příležitosi k odpočinku. Drsnější terén vyžadoval od jezdců větší fyzické nároky, což vedlo k tomu, že se únava dostavila mnohem dříve. Mnozí z nich bojovali nejen mezi sebou, ale také s neúprosnými podmínkami na trati a úmorným vedrem. V důsledku toho došlo v závodě k několika nečekaným zvratům v pořadí, kdy se někteří outsidéři dokázali prosadit a zkušení veteráni naopak pod tlakem oslabili.
Rick Elzinga, který byl v letošní sezóně velmi nekonzistentní, což ho v pořadí šampionátu odsunulo až na sedmé místo, předvedl skvělý výkon. S pomocí svých dlouhých nohou a přirozené techniky v písku si Holanďan dojel pro senzační druhé místo v prvním závodě. „První závod byl skvělý,“ řekl. „Trať byla brutální. Spousta kluků havarovala, ale já jsem prostě dřel a odjel svá kola, a nakonec jsem skončil druhý. Byl jsem nadšený, že jsem mohl ukázat, jak jsem rychlý v písku!”
Na 14. kolo se do města vrátila také FMX crew s několikanásobnými medailisty z X-Games a legendami Harrym Binkem, Julienem Van Stippenem a Andre Villou, kteří spolu s Adolfem Silvou a Andreu Lacondeguyem celý víkend burcovali publikum a ohromovali ho masivními whipy a trainy. Vzhledem k tomu, že Lommel leží na hranicích Nizozemska, byla Velká cena Flander plná extrémně nabuzených nizozemských fanoušků. Rick, který se nechal unášet energií hlasitého a povzbuzujícího publika, zvládl start do druhého závodu a poté, co sledoval, jak se vedoucí jezdec šampionátu Kay de Wolf několikrát převrátil na trati, převzal vedení a pokusil se o své vůbec první vítězství ve Velké ceně. Tentokrát to však pro Ricka nebylo psáno ve hvězdách, protože drobný problém s motocyklem ho připravil o výkon, který potřeboval k boji. Dvaadvacetiletý jezdec nakonec dovezl svou Yamahu domů na čtvrtém místě, což mu stačilo na celkové druhé místo. „Člověče, smíšené pocity. Mohl bych si poplakat ze dvou důvodů: jednak proto, že jsem znovu na bedně, ale hlavně proto, že jsem málem vyhrál svou první GP, a že jsem ji měl vyhrát. Bohužel, motokros je také mechanický sport a na to spoléháme. Ke konci závodu jsem měl menší problém, a to mi to ztížilo. Přesto jsem rád, že jsem zpátky na bedně, a je to hezká odměna pro můj tým a všechny kolem mě, kteří ve mě nepřestali věřit ani ve špatných dnech.“
Zatímco Rick vybojoval své druhé pódiové umístění v životě, další příčinou oranžového dýmu, který zahalil pulzující atmosféru v Lommelu, bylo vystoupení Lotte van Drunen ve třídě MX2. Lotte byla o tomto víkendu jedinou dívkou na startu a dokázala nemyslitelné, když ve 2. jízdě dojela na 20. místě, což znamenalo, že tato „královna“ získala v nejtěžším závodě kalendáře mistrovský bod. „Vždycky jsem milovala závodění s kluky,“ usmívala se, „takže když se naskytla příležitost závodit v Lommelu, rozhodla jsem se do toho jít, je to něco, co jsem vždycky chtěla zvládnout. Přijela jsem sem bez jakýchkoli očekávání, ale odjedu odsud s bodem ve třídě MX2. To je neuvěřitelné!“
Závody v premiérové třídě byly šílené. Jeffrey Herlings a Jorge Prado ovládli první dvě pozice a o třetí místo se utkali ti nejlepší ze zbytku. Kdyby se Romain Febvre v květnu nezranil, mohl bojovat o celkové pořadí. V teprve druhé Grand Prix po návratu po zranění však ohnivý Francouz vybojoval působivý výsledek 4:3 na celkové třetí místo.
„Jsem opravdu šťastný, že jsem se po pěti týdnech vrátil na bednu,“ usmíval se Romain, „Během zranění jsem dělal všechno možné, jen ne jezdil, ale když naskočíte zpátky na motorku, je fyzicky náročné najít znovu svoji flow. A je to mnohem snazší, když s motorkou nebojujete, protože nepřistáváte ve všech dírách. Myslel jsem si, že to bude těžké, ale celkem rychle jsem našel flow a nebyl jsem ani vyčerpaný. Jorge (Prado) nebyl zase tak daleko přede mnou, takže jsem s víkendem spokojený.“